Fotografování neviditelného (1)

Fotografování trochu jinak 1. část

    Nedávno jsem se dostal k zajímavé knížce s názvem Fotografování neviditelna. Publikace je poměrně stará, vydání z roku 1947 a tedy i z hlediska některých chemických a fyzikálních poznatků poměrně zastaralá, nicméně i tak má co nabídnout. Pro akademickou sféru nepoužitelná, může dát mnoho praktických poznatků amatérovi. V několika kapitolách se pojednává o fotografování pomocí infra záření, UV záření, elektrografii, taktéž rentgenogramy, prinicpy a popis práce s gama zářením ve fotografii… 

    Z hlediska praktické použitelnosti pro fotografa - amatéra je samozřejmě obtížné fotografovat gama zářením (radiaktivní materiály se bohudík neprodávají v Tescu a práce s tímto druhem pronikavého záření v domácích podmínkách je velice nebezpečná), nebo tvořit elektrografii, kde se používá napětí několik desítek tisíc voltů. Popíšeme si prinicpy práce s UV a IR. Tato je velice snadno dostupná pro zvídavého amatéra a není potřeba nijakých složitých zařízení, alespoň tedy pro první experimenty.

    Nebojte se, nebude žádný velký výklad z fyziky, jen pár slov úvodem :). Co to vlastně je UV a IR záření? Jedná se o druh elektro-magnetického záření se specifickými vlastnostmi jako je pronikavost, vlnová délka atd.. IR záření je jinak známé jako tepelné záření a má nejmenší pronikavost. Pronikavější než IR je záření ultrafialové, neboli UV. Jedná se o záření nevidtelné a velmi účinné. Generátorem UV paprsků je například slunce, nebo UV lampa (proto se mažeme krémem s UV faktorem). Kompletní spektrum a popis záření viditelného i neviditelného spektra naleznou záejmci např. na itrenetu (wiki).  

    V daším článku se podíváme na to, co budete potřebovat k samotnému fotografování pomocí UV a IR. Nejprve se podíváme podrobněji na infračervenou fotografii digitální i analogovou.

Dobré světlo.